Od skepse k fanatismu aneb Už zase jim věříme?

17. 05. 2021 9:49:25
Už už jsme začínali otevírat oči. Skoro jako takové novodobé obrozování. Stačilo však brnknout na známou strunu a... Od Covidu k Vrběticím a zase na začátek. (nekonformní blog)

Upozorňuju rovnou, že se chystáte číst velice nekonformní, nekorektní a svobodomyslný článek a že myšlenky zde prezentované se konzervativněji založeným lidem příliš líbit nebudou. Postoje tohoto typu nejsou v mainstreamu zrovna vítány. Pokud se prolouskáte prvními dvěma body, na konci vás čeká určitá odpověď. Připravte si prosím k ruce nějaké pomyslné škatulky a nabruste si brk.

1) C-19
2) Jak to souvisí s Vrběticemi?
3) O co tedy vlastně jde?

Rád bych v tomto textu poukázal na rozpor v našem přístupu k tzv. oficiálním autoritám a na to, jak snadno sebou necháme orat, když se na to jde jenom trochu šikovně.
Vzhledem ke covidovému chaosu a kšeftaření politiků zde totiž během posledního roku začalo docházet k jistému zajímavému posunu, který jsem kvitoval s povděkem. On tady dokonce mohl již nějakou dobu probíhat a stávající krize ho pouze nebývale poodhalila. Lidé jako by začínali otevírat oči a více než jindy si uvědomovali, v jakém systému to vlastně žijeme. Nedávno se ale ukázalo, že zase tak snadný ten porod asi nebude.


1) C-19

Na úvod stručně připomeňme několik faktů, které je třeba si zopakovat, neboť se zdá, že v každodenní záplavě blbostí je jim věnováno mnohem méně pozornosti, než by mělo. Je na místě zdůraznit, že toto jsou skutečná fakta, informace objektivní a ověřitelné. Chápu, že pro mnohé může být oříškem něco takového skousnout, zvlášť když se jedná jen o jakýsi blog, a nikoli oficiální zpravodajské vysílání v půl osmé večer, kde jsme zvyklí slýchat pravdu a nic než pravdu, a to v rámci poctivého výběru všeho, co je opravdu důležité... Je ale dobré začít tyto věci zpracovávat, protože bez objektivního kritického uvažování se člověk neposune dál.

Jo a pro jistotu ještě jednu věc na začátek: Covid tady je a je to problém, o tom žádná. A někteří lidé asi udělají nejlíp, když se nechají naočkovat. Potud dobré. Dál už se to kapánek komplikuje.

Takže ona rekapitulace faktů:

a)
Česká vláda není důvěryhodná. Dnes už doložitelná skutečnost. Ne že by byly bůhvíjak důvěryhodné vlády minulé, ovšem o té stávající to máme jednak zcela nepokrytě před očima na denní bázi a jednak tuto realitu dnes už máme černě na bílém, úředně potvrzenou razítkem.
Ve dvou samostatných případech nám bylo doloženo jednak to, že vláda v čele s premiérem zneužila počáteční situace ke kšeftaření (čímž jen tak mimochodem ohrozila životy lidí), a jednak to, že premiér sám kradl pro svůj holding. Do detailů nechoďme, napsáno o tom bylo jistě už mnoho.

b)
Je až trochu strašidelně „paradoxní“, že vzhledem k tomu, že Covid je krize navenek zdravotní, je to u nás zrovna post ministra zdravotnictví, který se zdá přitahovat ty největší dobrodruhy a gaunery, jež najednou vylézají zpod všelijakých prohnilých dřevin, vyzařujíce ještě pořád jakousi podivnou, nezdravou luminiscenci, společnou všem chrobákům, kteří v takových temných koutech žijí.
O tom předešlém raději nic psát nebudu, snad kromě toho, že vždycky když zahlédnu v tisku jeho fotku, vzpomenu si na kabátovskou píseň Už jsou zase na koni. Je z roku 1993, ale když ji autor psal, jako by snad hleděl otevřeným průzorem do budoucnosti, tak moc ten text na tohohle chlapa sedí.
No a nový ministr – Asperger? Alzheimer? –, ten už na začátku jasně řekl, že se zákonem řídit nebude. Tečka. Nyní se ještě odkrývají jeho podvody na daních atd. Dennodenně je nám jasně ukazováno, že nežijeme v právním státě, a přesto tam ty lidi nadále trpíme, místo abychom je odtamtud už dávno byli vypráskali bičem. Občas se jenom nějaký šašek vymění a upraví se název funkce, aby se uklidnil plebs, a jede se vesele dál močálem černým, kolem holých skal.

c)
Masmédia nám otevřeně předvedla, jak katastrofální úroveň v nich panuje a že si můžeme o jejich objektivitě leda nechat zdát. O ustavičném strašení jsem už psal, ovšem ukázala se ještě další, ačkoli související stránka jasně dokládající, že jsou zdejší hlavní média stejně prohnilá jako politici sami: jejich selektivní přístup ke všelijakým odborníkům. Ve skutečně svobodné, demokratické společnosti by totiž musel být všem názorovým skupinám dáván stejný prostor, se stejnou nezaujatostí. O něčem takovém nemůže být v našem případě ani řeč, přestože názorový rozsah je skutečně pestrý a postoje neodpovídající oficiální vládní agendě si člověk naštěstí může jinde vyhledat. Ony se totiž i odborné názory na věci kolem Covidu značně liší, ačkoli jsme nenápadně vedeni k víře, že tomu tak není. Jakékoli (odborné) hlasy vybočující z davu jsou zpochybňovány – ale proč nejsou zpochybňovány oficiální verze politiků, kteří se nám prokázali jako jasně prolhaní a manipulativní?

d)
Fascinujícím způsobem se zkracuje doba, za jakou se ony takzvané konspirační teorie obracejí v oficiálně uskutečňovanou realitu. Ještě před rokem jsme si říkali, že nějaké pasy pro cestování jsou přece směšná myšlenka. Dobře, tyhle věci bych ještě pochopil. Jedná-li se o záležitost dočasnou, nějaké opodstatnění by to teoreticky mít mohlo. Co ale považuju za překročení únosné meze, jsou obdoby „pasů“ pro návštěvu a využívání služeb. Před půl rokem byla tahle představa absurdní. Praxe je ale taková, že se o tom od jistého okamžiku začnou jakoby mimochodem zmiňovat média – jako kdyby to byla normální věc, a nikoli něco, nad čím je třeba se pozastavit a pořádat o tom dlouhé diskuse. Občan je tak veden k tomu, aby si na tento koncept podvědomě zvykal, a když se po několika měsících začne otevřeně a samozřejmě mluvit o jeho implementaci, nikdo se už příliš nebouří. Jednoduché jako facka. Kdyby vám tohle někdo vyprávěl před rokem, věřili byste mu? Ne, to užívání výrazu apartheid v této souvislosti není přehnané, princip je stejný. A až se přestane v zaměstnání testovat, aby si to pak lidé museli platit sami, bude další množství občanů nepřímo donuceno nechat si vpíchnout vakcínu. Povinně nepovinně. Pokrytecky. My jsme z obliga. Ohledně těch vakcín jenom tolik: je to samozřejmě každého věc, nikomu bych nevyčítal postoj kladný ani záporný a naprosto je chápu u rizikové skupiny – obézní, nemocní, starší. Dávat ale něco takového dětem je podle mě zhovadilost. Nejlepší imunita je taková, kterou si tělo vytvoří samo. Na tu chřipku si časem zvykneme, ale protilátky nemohou přicházet uměle zvenčí. Nehledě na to, že zde údajně jsou a budou různé mutace, na něž je vakcína krátká, a pokud si někdo myslí, že si teď dá dva šlehy a bude mít pokoj, asi ho ještě čeká jisté překvapení. Tohle je teprve začátek. Imunitu vůči takovéto nové nemoci si homo sapiens prostě musí vytvořit přirozeně. (Mimochodem, homo sapiens znamená „člověk moudrý“, případně „rozumný“ – no není to občas k popukání?)

e)
Používají se zde už nepokrytě orwellovské techniky – nejen donebevolající, otevřená manipulace, ale i vyložené stavění věcí na hlavu a vrtění psem. Ano, děje se to právě teď, nikoli někdy v jakési dystopické sci-fi budoucnosti. Děje se to i dnes, kdy čtete tento článek. O čem mluvím? Před několika měsíci nám bylo tvrzeno, že očkování bude dobrovolné a lidé neočkovaní nebudou znevýhodněni. Během krátké doby se to však změnilo. Nevěřil jsem vlastním očím, když jsem v prosinci v novinách četl toto:

„... bude třeba motivovat vlažné. Vlády proto zvažují, jak k dobrovolné vakcinaci přivést ty, kterým se nechce. Může jít o bonusy, například že by do hospod či kin mohli jen ti, kdo už jsou před covidem chráněni, někteří sociologové a experti to doporučují...“

Zíral jsem na tento obrat s otevřenou pusou. Rozumím tomu správně, že se dříve základní lidské právo nyní stane jakýmsi „bonusem“, výsadou jisté skupiny? Tohle je to „žádné znevýhodnění“? Ten Orwell musí v tom hrobě přímo rotovat.
To byl prosinec 2020. A dnes? Nu což, byli jsme na to připravováni, žádné výrazné hlasy proti se nepozvedly, tedy máme to tu. A dobře nám tak.

Četl jsem před nějakou dobou o jistém experimentu. Bohužel se mi už nedaří ten článek nalézt, nicméně popisoval následující situaci: skupinka lidí byla po určitou dobu vystavována nepravdivým informacím, nejspíše zčásti šokujícího rázu. Po nějaké době jim výzkumníci naopak začali říkat pravdu. Jak se dá tušit, výsledek byl ten, že testovaní lidé pak naprosto odmítali tyto nově sdělované, pravdivé informace přijmout. A víte, jaká doba stačila na to, aby do této zfanatizované fáze došli?

Dva měsíce.

A teď se zamysleme nad tím, co nám tu vláda s masmédii předvádějí už více než rok...

Mimochodem, ano, je docela pravděpodobné, že si za Covid můžeme sami (z hlediska filozofického jakožto lidstvo nepochybně). Indicie (odborné) naznačující, že je umělého původu, jsou k dispozici. A kdybychom měli vzít do ruky glóbus a prstem – co prstem, hrotem tužky! – píchnout do místa onoho údajného trhu s netopýry a 30 kilometrů vzdáleného výzkumáku, kde se s přesně těmito látkami pracovalo, píchneme na onom glóbusu do jednoho a téhož místa. Tady už by se verze „náhoda“ asi držel jenom člověk opravdu sveřepého založení. Otázkou by potom zůstávalo pouze to, zda ta věc byla vypuštěna záměrně, nebo ne (a pokud ano, tak na čí příkaz). To nechť si zodpoví každý sám, nicméně když se podívám, co se v souvislosti s Covidem děje... no nic. Jednou z nejhorších chyb by každopádně bylo podcenit protivníka. Myslím, že historie o tom ví své. Rozhodně ale nejsem vyznavačem kategorických tvrzení, důležité je mít otevřenou mysl, jedině tak se člověk může dozvědět něco nového.


2) Jak to souvisí s Vrběticemi?

Ve zkratce: Oficiální verze Vrbětické kauzy se jeví jako ještě větší hovadina než případ Novičok. Nijak zblízka jsem jej sice nesledoval, ale pamatuju si, že i tam byly dost zásadní otazníky. Kdyby chtěla mocná ruská lobby nechat odstranit nějakého novináře, tak to prostě udělá, a to rozhodně jednodušším, přímočařejším způsobem. Místo toho byla krkolomně použita jakási nepraktická látka, která je pro danou zemi „specifická“ a přímo na ni ukazuje. To jako vážně? Připomíná mi to takové ty staré detektivky, kde vrah nastrčí vražednou zbraň pod postel nevinného člověka a všelijací Lestradové se toho hned chytají a vše je jim jasné...

Ohledně Vrbětic napíšu pouze to, že se nabízejí otázky, na něž média jaksi pozapomínají. Po onom incidentu v roce 2014 se dokonce v týchž masmédiích (videoreportáže jsou stále k dispozici na internetu) mluvilo o tom, že ve skladu byli další tři lidé, kteří krátce předtím odešli. Co byli zač? A také o tom, že tam byl požár nebo požáry a výbuchy byly s velkým odstupem dva. Jak to? Zametal někdo stopy? O tom, co se tam možná nelegálně skladovalo a jaké bylo finální místo určení tohoto zboží, nechť si každý informace vyhledá. Nabízí se také souvislost s vyřazením Rosatomu z tenderu na Dukovany, což by pak ovlivňovalo nakupování zemního plynu. Roli by mohly hrát i vakcíny a bůhvíco dalšího. Tak či onak, vládě a jejím neoficiálním hlásným troubám nevěřím ani nos mezi očima. A zohledňuji eventualitu, že politikům skutečně mohlo být sděleno nynější oficiální znění a oni dál pracovali právě s ním. Ať už to ve skutečnosti bylo jakkoli, stávající verze je za vlasy přitaženou, intelekt urážející šaškárnou s donebevolajícím načasováním. Ale jelikož ji většinová společnost nejspíš přijmula jako fakt, musejí být její kritici nevyhnutelně stigmatizováni.

No a k věci: Jak je tedy možné, že národ, který vypadal, že se postupně začíná probouzet a přestává věřit jak vládě, tak masmédiím (což je převelice zdravé pro vývoj člověka, státu, civilizace a v posledku lidstva), protože se krásně poodhalovalo, co jsou vlastně zač, najednou už zase svorně hltá oficiální narativ? Odpověď se skrývá v poměrně jednoduché psychologii, pochopitelně manipulativně využité. Z historických důvodů zde stále ještě panují silně protiruské nálady. Jakmile se naskytne něco s tím souvisejícího, jako kdyby jeden bodl do vosího hnízda. (Je zajímavé, že ve vztahu k Německu podobné sentimenty zjevně nechováme.) Připomíná mi to jistou scénu z filmu Musíme si pomáhat. Po osvobození tam byli lidé natolik alergičtí na cokoli spojeného s nacisty, že vojáci z českých jednotek protagonistu málem zastřelili jako psa – což v dané situaci bylo jakoby pochopitelné, ovšem jak jsme mohli vidět, pravda byla jinde. No a v současnosti u nás přetrvává obdoba, akorát směrem na východ. Jenže toho se dá samozřejmě velmi snadno populisticky zneužívat. A tak lidé, kteří začínali otevírat oči, už zase jako slepice po flusu půjdou za čímkoli protiruským, přičemž všechny s jiným názorem označí za jakési putinovce a vůbec si neuvědomí, jak snadno tím sebou nechávají orat. Jako když pod papír s kovovým prachem dáte magnet. Názor mají okamžitě jasný, neboť něco zažili. Ono to člověku přece tak krásně konvenuje... Jsou tací, kdož mají dojem, že zlo – a případně dobro – sem proudí vždy jenom z jedné strany. Že u nás jsou pouze agenti ruští, zatímco ostatní velmoci zde jistě žádné nemají...

Nicméně v rámci všudypřítomné černobílosti a škatulkování (poštvěte lidi proti sobě, čímž odvedete pozornost, a pak už jenom s úsměvem sklízejte plody) musí kritické objektivní přemýšlení samozřejmě narážet na odpor. Já mám celý život rád západní kulturu, kterou jsem vlastně skrze angličtinu i studoval, takže srdcem jsem spíše někde tam. Jestliže ale uvedu, že ta verze s ruskými agenty je blbost, stává se tím ze mě podle výše uvedené pseudologiky nevyhnutelně tzv. „prokremelský troll“ (vždycky si u tohohle sousloví vzpomenu na kremrole, hmm). A jelikož vládě nevěřím, zase podle jiné škatulky budu tzv. konspirační teoretik... protože lidé přece nikdy nekonspirovali, že?

I toto má své psychologické důvody. Když pominu manipulaci, kterou se takto chrání sám systém, pak z hlediska občanů je takováto stigmatizace chytlavá díky jednomu prastarému faktoru, jejž každý zdatný eskamotér dovedně využívá. Tím faktorem je strach a jeho různé podoby. Ten nikdo rád nemá, snad s výjimkou občasného zkouknutí hororového filmu z tepla postele, případně nějakého adrenalinového sportovního zážitku. A lidé nemají rádi ani nejistotu, což je strachu velmi blízká příbuzná. Lidé mají – přirozeně a pochopitelně – rádi pocit bezpečí, a tedy i stabilitu a jistotu. Že se někde děje něco zásadního, do čeho oni vidí, nebo to dokonce mohou i nějak ovlivňovat. Že někde je nějaký zdroj, který jim říká pravdu a lze se na něj spolehnout. Že věci mají řád a dávají smysl. Že někde jsou nějaké autority, které jsou tu pro naše dobro a starají se o běh věcí. Že se můžeme s nadějí upírat k jakýmsi volbám, kdy určitým lidem u moci odevzdáme všechny své kompetence, zbavíme se osobní odpovědnosti a oni jako mávnutím proutku všechno vyřeší a systém se změní, tentokrát už ano. Jestliže se pak pokusíte tyto kognitivní záchranné sítě narušovat nějakými nekonvenčními myšlenkami, ničí vděk ani přízeň si tím rozhodně nevysloužíte. Osobní vývin často vyžaduje jisté duševní úsilí. Roli v tom samozřejmě hraje i ego, protože člověku by se tímto nejenom snížil pocit jistoty (a tedy bezpečí), ale zároveň by si při takovémto zpochybňování jeho jasně upevněného světonázoru mohl připadat jako blbec. Kdo by o něco takového stál?
Někdy loni mě napadlo něco, co se k tomuto tématu hodí:

Nekonečná variantnost světa může být na určité duševní úrovni považována za jistý typ nestability.
A čím víc je nitro ovládáno egem, tím víc nestabilitu nesnáší, protože ta je pro ego – vyznávající pravý opak – ohrožující.
Proto jsou to lidé právě tohoto typu, kdo nejvíc používá různé škatulky a dehonestaci jedinců s výrazně opačným životním postojem...


3) O co tedy vlastně jde?

Pokud chceme doopravdy pochopit, o co tady ve skutečnosti už mnoho dekád běží, stačí se – zvolna, krok po kroku – řídit tímto jednoduchým návodem:

1) Zkusme si planetu představit z výšky.

2) Promítněme si na ni, třeba s pomocí internetu, všechna známá ropná naleziště.

3) Promítněme si na ni všechny ropovody – současné i potenciální.

4) Promítněme si na ni všechny plynovody – současné i potenciální.

5) Jako doplněk si na ni dle možností promítněme všechny podpovrchové zásoby nejvzácnějších materiálů.

6) A to je všechno. To je celý princip. Ano, takhle jednoduché to je.

Veškeré vojenské, čili geopolitické operace více než posledního půlstoletí se řídí právě touto pomyslnou mapou. Příval selektivních polopravd a všelijakého odpadu z médií – tedy soukromých společností vlastněných oligarchy, na to nezapomínejme – je ve vztahu k tomuto základnímu faktu naprosto irelevantní, jedná se pouze o kouřovou clonu. Ať už jsou dílčí bojůvky svalovány na válku s terorismem, mezinárodní náboženské konflikty nebo křížové výpravy proti celosvětově hledaným banditům, všechno jsou to jenom zástěrky v boji o zdroje, který probíhá v rámci snahy o ovládání planety. O ničem jiném to nikdy nebylo. A člověk by čekal, že po takové době budou tyto souvislosti všeobecně zcela jasné... nicméně tzv. brainwashing je nástroj mocný a praxí ověřený. Když víte jak a máte čím, načpak váhat.

A jestliže tedy jsou mainstreamová média a sociální sítě v soukromém vlastnictví, potom s trvalým přísunem pečlivě selektovaných informací, s využíváním zvyšující se cenzury, s populistickým podněcováním určitých primitivnějších lidských pudů a se zapojením najatých manipulátorů různého typu (mnohdy pracujících na principu need-to-know) není z dlouhodobého hlediska problém si z průměrného jedince prakticky vyrobit užitečného idiota. I ti nejodolnější z nás jistě v nějaké fázi svého života podlehli některé z oficiálně přijímaných pravd, než nás třeba až po letech napadlo, že s realitou se to možná má trochu jinak.
A jistě, neposlouchá se to vůbec dobře – kdo by taky chtěl takto ztrácet (dlouho obdělávanou) půdu pod nohama, a ještě se cítit hloupě, že ano. V reakci se ozve podvědomý strach maskující se za výsměch, který pro podobně smýšlející jedince použije nějakou formu označení, aby byl takto anomální náhled někam jasně zařazen a ego mohlo dál spokojeně chroupat.

Ačkoli uvedené skutečnosti znějí dost pochmurně, je na místě zdůraznit, že v žádném případě nezastávám stanovisko, že jsme jenom jakási bezmocná kolečka ve velké mašinerii. Ani náhodou, naopak. Vždycky bylo, je a bude pouze na nás – a na každém z nás –, jakým směrem civilizace půjde. Berme to jako zkoušku a cennou lekci. Je jasné, že psychopat kutá, dokud je to možné, přestože se pod ním země i s našimi příbytky propadá. Ovšem dělat to může pouze tak dlouho, než si uvědomíme jeho existenci a posléze se logicky rozhodneme něco s tím udělat. Vlastně už v okamžiku, kdy otevíráme oči a začínáme hledět jeho směrem, tehdy i jemu musí dojít, že se loupežení chýlí ke konci.


„Mluvit pravdu v čase všeobecného klamu je revoluční čin.“
G. Orwell

Autor: Pavel Jeřábek | pondělí 17.5.2021 9:49 | karma článku: 26.42 | přečteno: 901x

Další články blogera

Pavel Jeřábek

Moskevské střílení…

... a zde na Blogu téměř nic, tak se toho krátce a velmi neučesaně ujmu. Ještě před pár lety platilo civilista jako civilista, člověk jako člověk, ale dnes už je to zjevně jinak.

23.3.2024 v 14:04 | Karma článku: 21.96 | Přečteno: 550 | Diskuse

Pavel Jeřábek

Kterak Varel Chrčálek ke štěstí přišel

Scéna: Za okny čajovny se už několikátý den sype sníh. Uvnitř je však příjemné teplo, posilované ještě ohněm z krbu, z něhož se line vůně dřeva a libý žár dosahuje téměř k...

11.12.2023 v 7:13 | Karma článku: 26.99 | Přečteno: 918 | Diskuse

Pavel Jeřábek

Milá ČT, nakašli si

Skrytě nesvobodný systém se vyznačuje mimo jiné tím, že když už máte za to, že věci snad nemohou být absurdnější, přijde najednou další ťafka a vy si pak jenom říkáte, jak jste zase mohli být tak naivní.

9.9.2023 v 10:15 | Karma článku: 47.43 | Přečteno: 17283 | Diskuse

Pavel Jeřábek

Směšně předvídatelná reakce Ministerstva Války

Jaroslav Dušek v kostce zopakoval starý poznatek, že nemoc si každý v hloubi způsobuje sám. Jakýsi námi placený papaláš jménem Válek to označil za „ezobláboly“.

20.7.2023 v 10:35 | Karma článku: 35.61 | Přečteno: 1430 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Vlastík Fürst

Velkopáteční zastavení může prospět i ateistům

Velký pátek není v naší zemi svátkem moc dlouho. Volný den máme až od roku 2016. Otázkou je, jak s tímto volnem naložíme. Můžeme vyrazit na nákupy či za zábavou, nebo je možné se rozhodnout, že ho budeme „slavit“.

29.3.2024 v 9:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 3 | Diskuse

Karel Trčálek

Fialova vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že se v Česku už žije líp!

ANO, bude líp! Pan premiér se opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost je však nutné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou

29.3.2024 v 8:16 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 66 | Diskuse

Filip Vracovský

Česko jako země plná ateistů a agnostiků přesto žije z křestanských tradic a k Rusku

nebo Ukrajině má poměrně blízko. Těžko však může chápat Blízký východ . Než se v další sérii blogů vrátím do kuchyně dovolte ještě jednu úvahu laika....

29.3.2024 v 7:49 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 72 |

Ladislav Pokorný

Vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že v Česku se už žije líp

Pan premiér se v médiích opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost by však bylo vhodné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou.

28.3.2024 v 16:51 | Karma článku: 37.07 | Přečteno: 840 | Diskuse

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 33.24 | Přečteno: 3173 | Diskuse
Počet článků 62 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1109

Nezávislý pozorovatel šumu světa

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...