S mými emocemi, vzácný pane Jeřábku, v tomhle čtení žonglujete jako TOP kaskadér! Nejdřív jste mě zklamal svým " ... pokud vás napadlo, že mi snad definitivně hráblo, pak zejména vám je následující scénický text určen..." to jsem pocítila hlubokou emoci viny a výčitky, že o Vás mě tohle teda ještě nenapadlo. Ale ovlivněná empirií z Vašich minulých článků jsem v sebedůvěře posbírala odvahu a dala jsem se do čtení... Se zatajeným dechem a nakažlivým vlastně nechtěným úsměvem v tváři jsem se silou ovládala, abych nevykřikovala - "Jo! To je Pravda! On to ví! Píše Pravdu, kterou lze jen cítit...". Klííd, Marů, okřikovala jsem se (v mysli), ale držet jsem se dokázala jen do té závorky: "... BOB: (v mysli vzdychne)...". Na to nemám smajla, to už jsem se řehtala nahlas.

Jen škoda, že jste mi tu Pravdu úplně rozbil primitivním lidským svazkem a tou profánní danností, že došlo kafe. Ach jo! Ještě zkusím vydržet být rebel a dál věřit, že Vám snad ještě nehráblo definitivně, a tak že mi "to" napravíte . Děkuji srdečně s karmou !

Já děkuji moc. :)

To mě dostalo

Brilantní!