Jak poznáte trolla

Znáte je všichni. Vždycky se jeden nebo dva musejí objevit. A přes mnohá varování a odstrašující případy do jejich tenat občas nějaký ubožák stejně upadne. Ostatně z diskuzí pod zdejšími blogy by se dala psát seminární práce.

Nomenklatura; včasnost detekce

Proti oněm původním mytickým stvořením, jejichž název se k označení těchto (daleko zlomyslnějších) lidí používá, nemám nic. Troll internetový je ovšem skutečné zlo. Naštěstí existuje několik charakteristik a poznávacích znaků, s jejichž pomocí takového tvora spolehlivě odhalíte a můžete použít pesticid, dřív než stihne napáchat větší škodu, zamořit okolí a zkazit vám přinejmenším celý den. Bohužel ne všichni internetoví autoři, čtenáři či pisatelé jsou si těchto parametrů vědomi, případně je nestihnou včas rozpoznat, a tak těmto škůdcům stále dokola nalétávají, skáčou jim na špek a nechávají se chytat do jejich pavučin, kde je z nich pak vysávána energie, kraden jejich čas, a troll je tak dobře živen.

V první řadě je třeba si uvědomit, že troll své záměry určitým způsobem maskuje, nevykládá na stůl karty stran toho, oč mu skutečně jde. Pokud se vám tedy v diskuzi pod článkem zčistajasna jeden exemplář objeví (a můžete se vsadit, že karmu vám tedy opravdu nedal) a položí vám otázku, ve skutečnosti se tím zahajuje trochu skrytá hra. Jaká jsou pravidla?

Techniky a praktické příklady

Jedním ze zmíněných poznávacích znaků je už samotné interpunkční zakončení úvodní věty, které má nezřídka podobu mezery následované třemi otazníky (oni tedy trollové vůbec mívají zvláštní vztah k jazyku). Onen člověk vás vlastně rovnou tak trochu varuje, to se mu zase musí nechat. Tato forma přece o mnohém vypovídá. Očividně to není jedinec, který vám říká: „Zajímalo by mě vaše stanovisko, jsem schopen podívat se na věc z více úhlů pohledu a vést argumentačně podloženou debatu; jsem člověk s nadhledem, který je ochoten připustit případnou vlastní mýlku a třeba i pozměnit názor.“ Ó nikoli, neblázněte. Tenhle tvor vám naopak říká: „Tvářím se sice, že mě váš názor zajímá, ale ve skutečnosti pro mě váš úhel pohledu vůbec není přijatelný, nezapadá do mého jasně daného světonázoru a tou otázkou chci jen rozpoutat pseudodebatu, kde budu absolutně kašlat na vaše argumenty, protože ani náhodou nehodlám svoje postoje měnit, a každopádně mi dělá dobře, když ty mé laciné výstřely někdo bere vážně, věnuje mi pozornost a nepozná, že jsem vlastně v podstatě jenom ignorant.“

Ano, troll chce získat vaši pozornost – a je zásadní chybou mu ji poskytovat. Ve skutečnosti nemá zájem se byť jen seznamovat s pohledy odlišnými od toho jeho – nejspíš by je ani nedokázal zpracovat. Jednou z nejlepších technik (a vlastně jednou z mála technik vůbec), kterou používá, je ona náročná, vysoce sofistikovaná, záviděníhodným způsobem promyšlená, všemi filozofy obdivovaná, rétoricky vytříbená a famózně nedostižná technika tzv. tahání za slovo. Pokud ji nedetekujete hned, připravte se na množství zcela promrhané energie, času a pozdějších vnitřních hádek probíhajících toliko ve vaší hlavě. 
Důvodem tak častého používání této techniky je fakt, že troll nejen že argumentovat neumí, on většinou ani nemá čím. Pokud se například budete bavit o rasismu, kdy vy budete říkat, že rasismus je inherentně špatný, pak troll vám vpálí něco ve stylu „tak si běž bydlet do XYZ a pak uvidíš“ (což je vlastně obdoba onoho dnes už notoricky známého, taktéž velmi sofistikovaného „tak si je nastěhuj k sobě domů“, ať už se to týká kohokoli), jelikož samozřejmě nemá karty na to, aby s vámi mohl polemizovat na vysoké úrovni onoho axiomu, že rasismus je prostě špatný z principu, bez ohledu na to, jakou má kdo osobní zkušenost nebo co mu vyprávěli kamarádi, a ať už zastává jakékoli postoje, žádná vlastní zkušenost ho ve skutečnosti k rasismu neopravňuje o nic víc než kohokoli jiného. 
Na filipiku tohoto typu troll samozřejmě neslyší. A tak bude používat pseudoargumenty, argumentační fauly a tahání za slovo. To probíhá v tom smyslu, že vy ve své pošetilosti a naivitě vytvoříte několik platných argumentů, zkonstruujete sáhodlouhý odstavec, za jaký by se nemusel stydět středoškolský učitel, jenže uděláte tu chybu, že do něj vložíte příklad, příklad ne zcela nenapadnutelný a také různě vyložitelný. Troll se v ten okamžik u obrazovky počítače raduje a mne si ruce: veškeré vaše platné a fakticky doložitelné argumenty jsou odhozeny stranou, neboť je třeba využít takto neuváženě vhozené kořisti, pomocí níž se pak vše ostatní snadno znehodnotí. Konverzace se pak větví ad absurdum, vznikají stále nové a nové odbočky, přičemž původní argumentace je dávno zapomenuta, troll vás má, kde vás mít chtěl, a vy odcházíte buď „argumentačně“ poraženi, nebo přinejmenším s pocitem frustrace, naštvanosti, zmatenosti nebo rezignace (možná se všemi těmito pocity, a dokonce v tomto pořadí). Trolla poznáte i podle toho, že pod váš propracovaný a dlouhý článek do komentářů plivne jedinou, úsečnou poznámku, která se bude týkat nějaké domnělé věcné či (řidčeji) gramatické chyby, přičemž povedený zbytek vašeho textu trollovi za komentář už nestojí. Čili místo „Vcelku pěkný článek, jen bych upozornil na / trochu nesouhlasil s…“ přijde věta typu „To s tím XYZ je blbost, podle ABC je to takhle,“ případně „mate tam chybu na radku 5 pane Autore mel biste si to po sobe skontrolovat“. Tento druhý případ ale nebývá ze zjevných důvodů tak častý. Troll si je jistý v kramflecích u problematiky falešné argumentace, nikoli korektní gramatiky.
Variantou, či možná i nadřazeným druhem Trolla internetového je Troll obecný, kterého poznáte podle podobné nemožnosti vést normální disputaci i mimo virtuální realitu. Konverzaci či dialog jakž takž, ale nějakou kvalitnější polemiku v podstatě vůbec. Tento troll používá prakticky stejné techniky jako výše zmiňovaná verze, přičemž situace bývá ještě zmatenější, a pro něj tudíž výhodnější, protože člověk před sebou daný problém nevidí přehledně na papíře, čímž se nosná myšlenka a validní argumenty snadněji ztrácejí v prachu. 

Mělo by nám trollů být vlastně líto? Nevím. Mohou to být lidé, kteří mají v reálném – nevirtuálním – životě problémy leckdy třeba zasahující až do oblasti nějakého typu psychopatie, i když většinou to nejspíš budou jenom neškodní a zbloudilí joudové; statistiky by se zde tvořily asi těžko. Vím ale jistě, že člověk, který v diskuzi napíše něco jako „A kdo by tam teda podle vas jako mel bejt ???“ … to není někdo, s kým bych se kdykoli chtěl pouštět do jakékoli debaty. 

Vyšší princip

Je tedy namístě uvědomit si to hlavní, a sice že cílem trolla není dozvědět se něco nového či pěstovat kvalitní komunikaci. Troll nevede dialog, nýbrž monolog, který se jako dialog pouze tváří. Jakékoli vaše legitimní vstupy bude odvrhávat, protože rozšiřovat si svůj obzor v první řadě vůbec neměl v plánu – celá ta legrace ve skutečnosti spočívá v tom, že si pouze potřebuje hladit své maligně zbytnělé a zároveň velmi nejisté a každopádně porouchané ego. Z vás pak jakožto správný psychický upír na dálku odčerpává energii pro sebe.

Poučení

Jsou tací autoři či diskutéři, kterým očividně nedělá problém se na úroveň trolla snižovat a pokoušet se s takovým nevyrovnaným jedincem debatovat. V těchto případech není od věci jisté podezření, zda tito lidé občas náhodou trollí pozice sami nezaujímají. Je to samozřejmě každého věc, ovšem pokud nedojde k předčasné evakuaci, je třeba počítat s tím, že když chcete líhat se psy, budete se budit s blechami.