Jeden odstín šedi. Quo vadis?
Poprvé jsem si toho všiml někdy před dvěma lety na jedné verandě, kde visí zrcadlo a jde tam hodně slunce. Vzhledem k barvě, kterou bych definoval jako nijaká hnědá, případně vyblitá hněď (ačkoli s dlouhými vlasy jsem býval špinavě blond, což je moje skutečná barva), jsem si nejdřív nebyl jistý, jestli mě nešálí zrak… ale nemělo smysl se nějak dlouho balamutit. Já jsem na fyzický věk nikdy příliš nedal, důležitější je přece nitro, ovšem v tomto případě jsem byl přítomností prvního stříbrného vlasu skutečně zaskočen. Na tohle asi není připraven nikdo. Už vidím ty potutelné úsměvy případných laskavých čtenářů s prokvetlými vousy či permanentně barvenými vlasy… ale chápejte mě, já byl prostě v šoku – vy tehdy ne? Dneska přibývající solitéry stejného odstínu už jenom rezignovaně fajfkuju.
Zmiňoval jsem onu takzvanou dospělost. Kdy ale tenhle status vzniká? Jaká jsou kritéria? Pamatuju si, že poprvé mi něco tehdy tak absurdně nepodstatného přišlo na mysl v okamžiku, kdy jsem si uvědomil, že dárky raději dávám, než dostávám, že raději dělám radost ostatním. Kolik mi tenkrát mohlo být? Dneska už je toho víc – člověk například zjišťuje, že z hlediska víkendové životosprávy nemůže v sedmatřiceti provádět totéž co v jednatřiceti. Nebo že se mu do života nepozorovaně vkradly dvoudenní kocoviny. Nebo že mu dvacetiletí začínají vykat. Nebo že vitamíny nejsou jenom přeceňovaná ptákovina pro padesátníky. Nebo že už se nedá na pohyb kompletně kašlat tak jako dřív. Uff, pojďme od toho.
A jak vlastně doopravdy dospíváme? Co se máme naučit? A proč se vůbec snažit? Názorů je naštěstí celá paleta. Například mnoho lidí na to pohlíží zcela racionálně. Znamená to pak, že jde prostě o biologii: poznenáhlu začneme schnout a skončíme, jak jsme začali – v plenkách a odkázáni na ostatní. Nabízí se pak ovšem dobrá otázka, na co jsme se tedy v globálu všechny ty věci učili. Jiní to zase vidí tak, že tohle je pouze jedna z kapitol, nad níž se odehrává trochu vyšší příběh, a my si vývoj a poznatky zde dosažené neseme dál. Popravdě by to v mnoha ohledech dávalo o dost větší smysl než onen model kompletního šlusu. A ovšem že tu jsou přehršle stanovisek dalších, ať už někde mezi tím nebo úplně jinde. Odpovědi je každopádně dobré stále hledat… ale nevnucovat. A zvažovat každou.
V závěru tohoto lehce narcistního článku (který vás možná zklamal, protože jste čekali odpověď na smysl života, vesmíru a vůbec) bych ještě podotkl, že erotický román, jehož název trochu paroduju v titulku svého blogu, jsem nečetl. Ptal jsem se kdysi jedné holky, jestli si ho přečíst mám. Odvětila, že ano… pokud teda jsem čtyřicetiletá mamina. Ačkoli první půlka téhle podmínky se k mé hrůze začíná plíživě blížit, to druhé se mě přece jenom netýká.
Abych to shrnul: vypadá to, že jak jsem začal lehce stárnout, mám sklony k filozofování víc než kdy dřív. A tak mě napadá – rok onoho prvního stříbra byl vlastně tentýž rok, kdy jsem publikoval první článek (v Britských listech), a rok nato jsem začal psát blogy…
Náhoda? Nemyslím si.
Pavel Jeřábek
Moskevské střílení…
... a zde na Blogu téměř nic, tak se toho krátce a velmi neučesaně ujmu. Ještě před pár lety platilo civilista jako civilista, člověk jako člověk, ale dnes už je to zjevně jinak.
Pavel Jeřábek
Kterak Varel Chrčálek ke štěstí přišel
Scéna: Za okny čajovny se už několikátý den sype sníh. Uvnitř je však příjemné teplo, posilované ještě ohněm z krbu, z něhož se line vůně dřeva a libý žár dosahuje téměř k...
Pavel Jeřábek
Milá ČT, nakašli si
Skrytě nesvobodný systém se vyznačuje mimo jiné tím, že když už máte za to, že věci snad nemohou být absurdnější, přijde najednou další ťafka a vy si pak jenom říkáte, jak jste zase mohli být tak naivní.
Pavel Jeřábek
Směšně předvídatelná reakce Ministerstva Války
Jaroslav Dušek v kostce zopakoval starý poznatek, že nemoc si každý v hloubi způsobuje sám. Jakýsi námi placený papaláš jménem Válek to označil za „ezobláboly“.
Pavel Jeřábek
Kam až dovede člověka ten prokletý hlad po zlatu?
Co si od toho všeho ony staré rodiny slibují? I ten nejpsychopatičtější jedinec si musí uvědomovat nevyhnutelnost důsledků svého počínání. I ta největší krátkozraká nenasytnost předpokládá...
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Řekni, kde ti muži z Gazy jsou. Otazníky ohledně obětí: násobně více dětí a žen
Premium V Gaze je problém, na který upozorňovala už Marlene Dietrichová. Teď si s ní notují demografové a...
Češi umějí vyrobit řadu vojenských dronů. Ale armáda o ně nestojí
Premium Letecká výroba byla v České republice vždy na špičkové úrovni. Menší dopravní letouny, ultralighty,...
Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...
Izraelský válečný kabinet se bortí. Ganc označil Netanjahuovy plány za fanatické
Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc v sobotu řekl, že jeho strana přestane podporovat...
Inspektor/ka – oblast vigilance zdravotnických prostředků
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Praha
- Počet článků 63
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1107x